Výroční výstava Czech Press Photo se představuje na Staroměstské radnici. Děje se tak nenápadně a bez zbytečně okázalých oslav. Rozdíl mezi patnácti lety a jedním ročníkem neexistuje. Není to pro další vývoj české novinářské fotografie škoda?
Novinářská fotografie se za posledních patnáct let posunula kupředu a dokázala, že jednou může zdatně konkurovat práci zahraničních kolegů. Přechod od černobílé k barevné reprodukci je ve světě fotky téměř samozřejmostí, což je patrné i na této výstavě, kde se černobílé snímky dají spočítat na prstech jedné ruky. Přesto je vidět, že české fotografii stále chybí prostředky k tomu, pokrýt globálně zajímavá témata tak, jak se to děje na mezinárodní úrovni.
Ačkoliv tedy počet českých fotografů v Afghanistánu a dalších fotograficky silných místech není závratný, domácí novináři si umí najít témata, která nenudí. Od prvních ročníků, které s sebou přinesly dokumentování politických změn a rostoucích porevolučních trendů, se okruh dosud nezachycených témat povážlivě zmenšuje. Zatím se však většině vystavených prací daří ignorovat běžná fotografická klišé. Těžko už znovu uvidíme hradního pána jako bezdomovce, v posledních ročnících výstavy je ale zřetelné, že i každodenní stereotyp se může promítnout do zajímavého snímku.
Tradiční prostor dvou pater a zaběhnutý systém rozmístění reprodukcí nedává neznalému návštěvníkovi tušit, že se právě nachází na místě, kde změť barevných fotografií přestavuje nejlepší práci českých mediálních fotografů za posledních patnáct let. Od Obamy v Praze k povodním přes hokejové Nagano k tsunami. Právě takto neutříděný obraz střídmé novodobé historie novinářské fotografie výstava představuje. Návštěvník tak těžko může zhodnotit vývoj společnosti i fotografické kultury, pokud si nevede při prohlížení fotografií chronologický seznam. Je vidět, že příklon ke zvláštní kompozici imponoval kromě minulého ročníku pořadatelům soutěže i v rozmístění výroční výstavy.
Česká novinářská fotografie se stále ještě učí a vyvíjí. Je lepší ji zatím příliš nerušit a neoslavovat. Na to je přeci jen ještě příliš mladá.