První fotografie, kterou člověk potká na stísněné cestě na výstavu Miloně Novotného do sklepních prostor pražské Staroměstské radnice, je z pohřbu Jana Palacha. Snímek téměř v životní velikosti návštěvníka překvapí a uvrhne v očekávání velkolepé instalace díla zesnulého českého fotoreportéra. Ostatní fotografie jsou ale prezentovány na menším formátu a nedostatečné osvětlení, spolu s nevzhlednými výstavními panely, očekávání bohužel nenaplní.
Na rozdíl od instalačních nedostatků (některým snímkům chyběl popisek, jiné nebyly vůbec osvětlené) prokazoval studený vzduch a strohé cihlové zdi sklepení výstavě velkou službu. Absence moderních prvků v prostorách fotografie silně aktualizuje. Viset na bílé stěně, osvícené designovou lampou, mohly by působit staře a neaktuálně. V kontrastu k lehce ponurému sklepnímu interiéru, kde návštěvník nečekaně objeví přímo pod dlažbou Staroměstského náměstí i studnu, snímky oslovují diváka s velkou intenzitou. Navíc tajemné sklepení symbolizuje fakt, že Novotnému nebylo po roce 1968 dovoleno publikovat.
Dana Kyndrová a Alena Novotná, organizátorky výstavy, v úvodním sále představili fotografie z Čech především ze šedesátých, sedmdesátých a osmdesátých let. Některé zachycují masivní demonstrace a důležité dějinné události, pozdější tvorba inklinuje spíš k momentkám ze všedního života. Následují snímky z mnoha koutů světa, které měl autor možnost v uvolněnějších letech totality navštívit. Výstava je přehlídkou toho nejzajímavějšího z celoživotního díla českého představitele fotografického stylu takzvaného rozhodujícího okamžiku, proto se nesoustředí pouze na jednu oblast tvorby. To by vůbec nevadilo, kdyby byla uspořádána jasněji a návštěvník by nemusel pátrat, kudy se expozicí vydat dál.
Fotografie Miloně Novotného jsou brilantní, stejně tak sklep Staroměstské radnice se mi pro výstavu moc líbí. Technickou úroveň instalace by bylo nicméně nezbytně nutné posunout směrem vzhůru.
Tagy: Novotný