Je hned několik důvodů, proč stálo za to zhlédnout výstavu fotografií Herberta Tobiase, která proběhla na jaře v pražské Galerii Rudolfinum. Pro někoho je Tobias hlavně jedním z významných autorů módní fotografie, pro někoho je fotografem emotivních portrétů, erotických fotografií nebo obrazů pařížského a berlínského pouličního života. To vše bylo na výstavě k vidění, ale hlavní důvod Tobiasovy výjimečnosti je pro mě jinde: je to jeden z těch fotografů, který se nikdy nezajímal o umělecké směry a dobové trendy, který fotil intuitivně to, co vnímal jako intenzivní, a z jehož fotografií tak dodnes vyzařuje síla a autenticita.
Hlavní tvůrčí období Herberta Tobiase spadá do 50. a 60. let, kdy fotil nejprve v Paříži tamní bohému a později v Berlíně módní fotografie a stylizované portréty. Těchto fotografií bylo na výstavě zastoupeno nejvíc: bezejmenní mladí muži popíjející v baru ve čtvrti Saint-Germain-des-Prés, posedávající v zešeřelých pokojích, nebo divadelní herečky, tanečnice, hledící přímo do objektivu s cigaretou v ruce nebo obklopené květinami. Všichni mají jedno společné – mají v očích naléhavost nebo zasněnost a Tobias s pomocí světla a stínů jejich výraz ještě zesiluje. Na výstavě byly tyto snímky k vidění v částech nazvaných příznačně Pohledy, Florální ornamenty, Osamělost, ztracený ve světě a Snění, momenty štěstí.
Výstava byla rozdělena na deset částí podle témat a představila fotografie ze všech okruhů Tobiasovy tvorby – kromě zmíněných také jeho módní fotografie, rané snímky z válečného Ruska, fotografie zničeného Berlína i pozdější snímky na sexuální témata ze 70. let. Na jeho módních fotografiích se modelky procházejí centrem velkoměsta nebo pózují před poničeným Reichstagem, na fotografiích pouličního života se míhají rozmazané postavy na pozadí bezútěšných městských čtvrtí, fotografie nahých mužů jsou provokativně přímočaré. Herbert Tobias se vyžíval v obrazech zpodobňujících vášeň, patos, intenzivní životní pocit – některé jeho fotografie odkazují například na díla Jeana Geneta, na jiných najdeme mladé prostituty, zoufalce, jinde pozdější hudební legendu Nico… témata jeho děl jsou stejně nonkonformní jako byl on sám a jeho život.
Výstava v Rudolfinu byla sestavená tak, že i přes velkou rozmanitost jako by na sebe fotografie volně navazovaly a představily tak Tobiasovu tvorbu v celé její šíři.
Tagy: Herbert Tobias