Neznáme domy, ulice a města a neznámá doba. Šikovně provedené aranžmá, tu a tam více či méně přirození modelové. Nápady, jindy nic neříkající šmouhy. Výběr toho nej. Mnoho jednotících prvků výstava Dvacátý rok Institutu tvůrčí fotografie FPF Slezské univerzity v Opavě nenabízí. Vlastně téměř žádný. Snad jen pocit, že profesoři skutečně kladou důraz na volnou tvorbu začínajících fotografů.
Na této výstavě, která přibližuje tvorbu opavských studentů a absolventů, lze jen těžko hledat společný prvek. Není jim Opavsko, tamní lidé, nálada, denní koloběh. Co série, to nápad a vlastní cyklus. Co autor, to způsob vnímání, cit pro světlo, ostrost a perspektivu. Leč každý z nich vystavuje pouze několik fotografií, z nichž si jen těžko uděláte obrázek. Celá přehlídka se tak stává mozaikou různých stylů a pohledů na svět.
Nepomohou ani sporé popisky, které u některých sérií chybí úplně. Divák tak jen těžko chápe, netuší-li, o jaké období, místo a okolnosti se jedná. Na druhou stranu tak získává volnost, prostor pro dosazování příběhů. Otázkou zůstává, zda má šanci tento potenciál u cyklů mnohdy různorodých fotografií využít.
U některých snímků se bez návodu obejdete. Práce Two, Nevěsty poté, Bez názvu nebo Zástupní jsou dostatečně výpravné a zábavné. Jednou vtahují svou bezprostředností, jindy zaujmou umělou dokonalostí, kamennou nehybností, ve které máme možnost pozorovat detail i celek tak, jak jej běžně přehlížíme. Další jsou spontání, každodenní, dokumentují lidskou obyčejnost. Z rozmazaných fotografií, které postrádají děj, však jen stěží vyčtete, proč se autor rozhodl tyto okamžiky zvěčnit a co na nich hledat. Co a proč.
K rozporuplnému uměleckému zážitku napomohlo i několik technických nedostatků. Od snímků umístěných proti oknům se odráží světlo, takže se lesknou a namísto uměleckého díla v nich vidíte kus malostranské ulice. Série nazvané People of London je vybavená špatně čitelnými popisky a vy si tak hned o něco méně vychutnáte znuděné tváře ambiciózních Angličanů, kteří si žijí svůj americký sen. Prezentace na videu běží příliš rychle. Jaký dojem si odnést ze snímku, na který máte tři sekundy? Sotva zaostříte a zorientujete se, je pryč. Na to, abyste pátrali po smyslu a hledali nepopsané, čas nezbyde.
Přínos výstavy vidím v tom, že díky své různorodosti ukazuje rozdílné vnímání světa mladými lidmi. Někteří z nich se pokouší obrazem popsat lidskou psychiku, jiní si hrají a experimentují, další touží po zachycení reality nebo o vykreslení světa tak, jak by mohl vypadat. Kdo má chuť tuto směsici žánrů a stylů vidět, může do 11. června zavítat do Galerie AMU na pražském Malostranském náměstí.
Tagy: Opava